Portréty / 2003

/50x50 cm, olej na plátně/

Ve čtveřici portrétů je nositelem informace barva. Malba je zredukována na plochy v jedné barevné škále. Portréty jsou víceméně identické, přesto každý vystihuje jiný charakter odpovídající symbolice užité barvy.

Růže / 2003

/150x150 cm, oleje na plátně/

O ženě, ženství či ženském principu se vyjadřuji prostřednictvím květin. Mají s nimi mnoho společného- krásu, křehkost, zranitelnost, ale i vytrvalost, schopnost přizpůsobit se momentálním podmínkám atp.
Mezi svými přáteli jsem podnikla soukromý miniprůzkum, který zjišťoval jakou barvu má žena, ženství...Častěji se objevovaly ty s nimiž jsem se rozhodla dále pracovat. Je to červená, bílá, zlatá, a temná, čímž míním škálu od modrofialové po černou. Clarissa Pinkola Estés se problematice symboliky barev věnuje ve své knize Ženy, které běhaly s vlky ve výkladu příběhu o krasné Vasilise. Vasilisa na své cestě za ohněm baby Jagy, potkává bílého, rudého a černého jezdce na stejně barevných koních. Tyto postavy mají na starost pohyb zlatého slunce. Černý, rudý a bílý muž symbolizují od pradávna barvy, týkající se narození, života a smrti, nebo-li: bílá- nové světlo,vědomí z nabyté zkušenosti, rudá- oběť dříve zachovávaných iluzí, černá- zánik starých hodnot člověka.
Černá je barva hlíny, úrodného a základního materiálu, do kterého se sejí myšlenky. Přesto je i barvou smrti, tmavnutí světla. Znamená noc, zlo, zánik, chaos, propast, smrt. Je spojována s tím světem mezi světy. Černá je slib, že brzy se dozvíme, to, co je zatím skryto. Ve starověku byla barvou podsvětních božstev.
Rudá znamená oheň a krev. Je barvou oběti, šílenství, mučení, války, zabíjení, ale i pulzujícího života, dynamiky, vzrušení, plodivosti, mládí, erotiky a touhy. Považuje se za silný lék na psychické onemocnění, vylepšuje chuť k jídlu. Rudá barva znamená slib, že vzestup nebo zrod se brzy uskuteční.
V symbolice barev má bílá význam čirého světla, dokonalosti pojí se k radosti a slavnosti. Bílá je barva nového, čistého, nedotčeného. Je barvou duše, osvobozené od těla. Barva výživy, mateřského mléka, ale také barva mrtvých, všeho, co ztratilo vitalitu.

Symbolika černé, červené a bílé barvy pochází také z menstruačního cyklu a plodného cyklu. Černá je zde představitelkou odděleného povlaku dělohy, která není těhotná, červená symbolizuje zadržování krve v děloze během těhotenství a krvavý příchod na svět , bílé je životodárné mateřské mléko.

I v antické barevné symbolice temperamentu jsou tyto čtyři barvy. Bílá odpovídá temperamentu flegmatickému, červená sangvinickému, žlutá cholerickému a černá symbolizuje melancholii.
Tak, jako se nedá jednoznačně určit, jaký temperament určitý člověk reprezentuje, protože je směsicí všech, z nichž jeden může jen převládat, nedá se také říct, že ženu symbolizuje jedna konkrétní barva. Snažila jsem se vyjádřit názor, že každý člověk, má mnoho tváří, byť disponuje stále stejnými prostředky. Ty ale může ruzně potlačovt nebo zvýrazňovat, a tak je ukazovat světu. Proto jsem malovala stále tutéž růži i stále stejnou tvář. Až použití různých barev dalo stejným formám odlišný obsah.

Stejnou myšlenku jsem rozvinula ve čtyřech portrétních fotografiích. Zde už není barva rozhodujícím nositelem informace, ale výraz tváře. Přičemž jednotlivé výrazy sdělují totéž, co symbolizují v obrazech čtyři barvy.

Růže jsou na plátně čtvercového formátu jeden a půl metru velkém. Detail květu není v žádném konkrétním prostoru, okvětní plátky se rozrůstají donekonečna a vytvářejí souvislou barevnou plochu.
Růže je symbolem krásy i pomíjivosti, moudrosti a mladosti. Také od dávných dob pro tvar svého květu i symbolem záhady, tajemství a jádra všeho. Právě ten tvar květu dává místo pro fantazii. Evokuje vaginu, plodivost, nedostupnost, smyslnost. Je bránou, příslibem nového prostoru. Ten prostor láká k prozkoumání. (Krása toho květu je umocněná i tím, že co se pod ním skrývá jsou ty “čtyři trny“, které , jak praví Exupéryho Malý Princ, ji brání proti světu.)